Za předpokladu, že vám už je jasných 8 základních bodů – Co bezpodmínečně musíte udělat než se pustíte do obchodování / investování a uvědomujete si Rizika a nástrahy spojené s investováním a chcete začít obchodovat na burze s akciemi – je na čase začít vybírat konkrétní titul, který si zakoupíte do svého portfolia. Jako častý podpůrný nástroj se pro konečné rozhodnutí k nákupu té či onaké akcie používá tzv. Fundamentální analýza. Dnes bych rád rozebral ve zkratce to podstatné z čeho se skládá a k čemu je dobrá + to, že ji může snadno zvládnout i lajk se selským rozumem!
Fundamentální anaýza se dá ve zkratce definovat jako hledání vnitřní hodnoty akcií, či jiného finančního instrumentu. Kromě odhadnutí / stanovení aktuální vnitřní hodnoty akcie jde především i o vynaložení maximálního úsilí k odhadujejího budoucího vývoje. Kromě aktuálních číselných dat, která firma vykazuje za posledních několik období je nutné do fundamentální analýzy zahrnout i náš odhad vývoje odvětví ve kterém společnost působí (a to nejen z pohledu konkurence, ale i z pohledu politického spektra, zákonů, globalizace atd.). To znamená například zda se nechystají legislativní změny, které by její vývoj v nejbližší budoucnosti mohly výrazně ovlivnit nebo zda například základní komodity, které daná firma potřebuje pro svou výrobu netrpí častými výkyvy v ceně a dodávkách a mnoho a mnoho dalších proměnných.
Fundamentální analýza je vlastně subjektivní názor na dané finanční aktivum. Protože v chování lidí (a trhů) neexistují předem dané jasné zákony a neměnné vztahy neexistuje ani správná nebo špatná fundamentální analýza. Nejhorší možností jaká se vám naskytne je nákup akcie na základě fundamentální analýzy někoho jiného, které buďto plně nerozumíte nebo se s ní nestotožňujete. Já tvrdím, že fundamentální analýzu může zvládnout laik s použitím pouze svého selského rozumu, tak se jí nevyhýbejte!
Základem fundamentální analýzy by měla být specializace tzn. pro každý obor nebo odvětví dělat odlišné analýzy a zohledňovat specifika jednotlivých oborů (například komodity a na nich závislé společnosti jsou ovlivněné hospodářskýn cyklem, některé instrumenty jsou zase výrazně módní a jejich cena je mnohdy tažena především zájmem médií atd.). Není možné obsáhnout a do analýzy zařadit veškeré dostupné informace o trhu, politickém vývoji a veřejně dostupných čísel, které společnost vykazuje. Nejlepším způsobem jak začít je vybrat si titul představitele něčeho čemu skutečně věříte. Tzn. například věřím, že lidé budou stále spotřebovávat stejně nebo více elektrického proudu? Myslím si, že jeho cena bude v budoucnu stále růst? Pokud ano, zaměřím se na energetické společnosti, podívám se jaké vykazují výsledky, jaké mají vyhlídky, co plánují a zda je brzy nemůže přibrzdit nebo v extrémním případě poškodit či zničit nějaký zásah z venku (například dostavba Temelínu s velkou spoluúčastí ČEZ na financování může způsobit výpadek ve vyplácení divident i na několik let, což může dále způsobit i velký pokles cen těchto akcií). Například ČEZ v roce 2012 táhne dolů jeho akvizice v Albánii, kde výrazně prodělává a musí nejen splácet dluh za tuto investici, ale ještě dotovat její prodělečný provoz. Toto je například výsledek legislativních změn, které nikdo nepředpokládal. Zde je velmi dobře vidět, že proměnných je opravdu mnoho a nikdy se nedají všechny správně odhadnout.
Uvedu ještě několik podobných příkladů:
Pokud věřím (ať už z jakéhokoli důvodu) farmaceutickému průmyslu, věřím v nové objevy léků na dosud neléčitelné nebo obtížně léčitelné choroby, podívám se na farmaceutické společnosti. Zde je dobré zjistit si čemu se která společnost věnuje, případně na jaké léky má patenty a kdy tyto klíčové patenty končí. Zda daná společnost například dodává klíčové léky státním organizacím, co je její gro byznis.
Pokud jsem fanoušek technických hraček a kupuji si každý nový produkt Apple, pravděpodobně o této společnosti vím velmi mnoho informací ještě před zahájením jakékoli analýzy. Po tom je vhodné se zaměřit na analýzu toho, zda tato technologická firma má skutečně co dále nabídnout i po smrti svého zakladatele, zda jsou skutečně pokračovatelé schopni udržet vysokou laťku kvality produktů a služeb, které Apple dříve nastavil. Zjistit zda stále tak pevně platí konkurenční výhody, které doposud tento technologický gigant táhly kupředu atd.
Selský rozum nás u společností, které z laického života dobře známe sám většinou navede na cesty, které si je třeba důkladně proklepnout a analyzovat.
Protože odhad budoucího vývoje se nedá příliš přesně odvodit ani po velmi důkladné analýze, vydělají vždy jen ti, kdo mají navíc k tomu selskému rozumu i trošku štěstí. Například u zemědělských komodit a firem na ně napojených je budoucnost vždy tak trošku nejistá a jak se lidově říká „o počasí“. Počasí je například proměná, která se nedá příliš dobře odhadnout. Z vlastní zkušenosti mohu, ale potvrdit, že mnohdy vydělají lépe a více lidé používající pro fundamentální analýzu více selský rozum, než ekonomičtí profesoři, kteří si ji zpracovávají podstatně vědečtěji.
V dalším článku se zaměřím na technickou analýzu, která by měla po té fundamentální vždy následovat a měla by být posledním rozhodovacím prvkem při nákupu nebo prodeji akcie. Budu rád za vaše reakce, jak právě vy děláte svoje fundamentální analýzy?